Autor: Olga Sellene

  • Souvislosti ve vztazích

    Souvislosti ve vztazích.

    Mysleli jste si, že ten váš úžasný objev nového partnera vám přinese krásný vztah pro celý další život

    a místo toho vám začal kvasit vztah do toxicity?

    Souvislostí může být plno, zde jeden příklad:

    Myslela jste, že je moc fajn, když váš partner je už nějakou dobu po rozchodu s bývalkou a nemůže se k ní vrátit, protože ona je spokojená s někým jiným a Vy ho tak budete mít pro sebe? Místo toho, aby se staral

    o vaši pohodu, od něho chytáte toxické šípy?

    Ano, Je to moje osobní zkušenost.

    Na ty souvislosti se mnou jsem však přišla daleko daleko později. Až když už jsem pracovala s klienty, kterým se nedařily vztahy.

    Úsměvný začátek vztahu

    Tak můj partner byl při našem seznámení volný, já také. Byl opuštěn jeho dřívější partnerkou.

    Na první pohled je dobře, když jsou oba vstupující do vztahu volní, protože nemusí řešit řadu záležitostí jako jsou žárlivosti, vzpomínky a další vazby, vzbuzující konflikty díky dalším osobám.

    Vraťme se ale na začátek k souvislostem tohoto případu.

    Můj tehdejší partner byl zhrzený, protože ta, co ho opustila s jeho nejlepším kamarádem, byla jeho první láska.

    POZOR! On si nestěžoval, tvářil se, že to je jen minulost, která ho už nezajímá. Jenže tu zradu skrýval hluboko ve svém nitru.

    Zrcadlení toxického chování

    Byl nešťastný, žárlivý, necitelný, závistivý, s pošlapaným sebevědomím. Tu svou křivdu skrýval za tváří podobnou jednomu z členů známé hudební skupiny. Navenek se tvářil jakoby se nic nestalo.

    Nechápala jsem, jak narození ve znamení Ryb – citlivé vodní znamení – se může projevovat tak hrubě, necitelně.

    Pochopíme-li příčiny, můžeme si situaci trochu osvětlit.

     

    Jeho bývalá láska mu svým krokem zcela zašlapala do země jeho sebevědomí.

    A ještě k tomu ta zrada od kamaráda, s kterým se také potkával. Vždy si připomínal, co mu provedl.

    Jeho sebevědomí tak dostávalo opakovaně na frak.

    On se snažil si své sebevědomí zvedat tak jak uměl, tedy po svém, ponižováním druhých, tedy nejen mne, ale každého, kdo si to nechal líbit.

    Třeba i napadáním prodavaček, styděla jsem se za něho.

     

    Mé pochopení souvislostí

    Jednou mi to po letech doslova docvaklo.

    Mě nemohl a neměl rád, protože měl kamenné srdce, které zkamenělo

    z jeho zklamání první láskou.

    Avantýry, kterými procházel, měly také zvedat sebevědomí.

     

    Jak jsem našla sílu odejít

    Jeho jednání mělo na mě také dopad, na psychiku. Nejdřív jsem uhýbala jeho zlobě, a potom se vzbouřilo moje sebevědomí. Probudil se můj Uran, planeta prudké změny.

    Uvědomila jsem si, že snášet jeho excesy, je pod mojí důstojnost.

    Tehdy ta kamenná energie skočila i na mne. Už jsem k němu nemohla mít naprosto žádné ohledy. Nějakou dobu bylo ještě nutné se s ním občas potkávat, ale u mne přetrvala ta pozice kamenné zdi. Slušně, ale bez vstřícnosti.

     

    Závěrem: Učte se ze souvislostí a nenechte si ubližovat

    je dobré znát minulost toho, s kým chceme jít do vztahu, všímat si jeho projevů, a nezapomínat jaké souvislosti se toho chování týkají.

    Jak ten člověk mluví o bývalém vztahu, jak o partnerce, o čem ze vztahu vypráví, na co vzpomíná, třeba nějaká píseň, událost, místo, kde se něco událo.

    To jsou indicie k tomu, že ten bývalý vztah ještě člověk nemá v sobě vyřešený.

    Je dobré radost a euforii hned na začátku porovnat s realitou, jak se chová a mluví teď. Můžete se tak vyvarovat pozdějšího zklamání.

    V životě toho spolu souvisí hodně .

    Vytvořila jsem pomůcky, které mohou pomoci se orientovat včas i Vám.

    Protože i Vám mohu pomoci s Vašimi souvislostmi, které nemusí být na první pohled vidět.

  • Proč to mám zrovna já

    Proč to mám zrovna já?

    Pan Jiří přišel do poradny na doporučení jiného klienta a to v době po překonání těžké choroby. Medicína mu zachránila život.

    V poradně tak hledal odpovědi na otázky, které si v podobné situaci klade zřejmě řada osob.

    Pátral tedy po tom, proč tou skutečností musel procházet a také, zda je možné se vyhnout recidivě.

    Odpověď není úplně jednoduchá ani univerzální. Každá nemoc má své příčiny a nuance podle konkrétního člověka.

    Pojďme se na něho, Jiřího, podívat blíž.

    Pan Jiří tedy přišel do poradny, protože nerozuměl tomu, proč zrovna on, trpí vážnou chorobou.

    V jeho rodině se taková nemoc nevyskytovala, tak nechápal, proč se s ní má trápit. Vždyť je takový hodný člověk, který nikomu neubližoval ani neubližuje.

    Podívejme se tedy na jeho život.

    Pracovní život

    Pan Jiří byl skromný snaživý pracovitý vzdělaný člověk. Byl i odborník ve svém oboru.

    Ve svém zaměstnání zastával důležitou a dobře placenou pozici.

    Dalo by se říci, že člověk na správném místě.

    Se svou uzavřenější povahou nebyl vyhledávaným společníkem při podnikových setkáních, kde se ostatní zaměstnanci bavili a přátelili. On byl vždy tak trochu stranou zábavy. Ostatní ho měli tak trochu za suchara.

    Firma kde pracoval byla velká korporace, kde jeho pozice mohla být trnem v oku pro některé pracovníky, kteří takovou pozici neměli.

    On ale neubližoval ani takovým protivníkům, vždy se choval korektně i k nim.

    Musel se hodně snažit, předkládat svou výjimečnost a odbornost a další dovednosti, aby v pravidelných intervalech uhájil svou dobrou pozici.

    Sice mu to zase tolik práce nedalo, ale nervy to stálo. Jeden nikdy neví, že?

    Osobní život

    K tomu byl také zodpovědný otec rodiny, kde se staral, aby nikomu nic nechybělo.

    Pokud nebylo vše podle jeho představ, hned zas byly nervy v aktivitě. Potom zase ten stres z toho, jak každá situace u některého člena rodiny dopadne.

    Ten stres za druhé mu také neprospíval.

    Hlavně nikomu a ničemu nepomáhal. Jen se ukládal.

    A teď ho zaskočila ta naprosto nečekaná zpráva, těžká nemoc.

    Chce přijít na to, kde se u něho ta choroba vzala.

    Tak mu dáme resumé

    Jiří žije celý svůj život ve stresu. I když si myslí, že ne, stále má svůj stres u sebe.
    Je na něj tak zvyklý, že si naprosto neuvědomuje, že ho stále svírá.

    Stresuje se za sebe i za blízké a nikomu to nic dobrého nepřináší.

    Nepomůže to žádnému člověku ani situaci.

    Potřebuje se naučit soustředit na sebe, na své myšlení, které mu bude ku prospěchu. Může se to takto naučit. Věk u toho nehraje žádnou roli.

    Mate podobnou zkušenost? Napište mi

  • Příběh pana Záchranáře

    Jsi muž a zachraňuješ svou vyvolenou? Možná potřebuješ zachránit sám sebe.

    I muži jsou „citlivé nádoby“. Přesto ženy mnohdy citlivost u svých partnerů přehlížejí. Někdy si říkám, že čím větší postava, tím více citlivosti v sobě takový pán ukrývá. Ženy navíc muže hodně ovlivňují, a začíná to už matkou.

    Přesně o tom je příběh jednoho mého klienta, který si celou dobu myslel, že zachraňuje svou vyvolenou. Ve skutečnosti ale potřeboval zachránit sám sebe.


     

     

    Můj klient byl typický „zachránce“ žen, které byly již v nějakém vztahu či manželství. Nic moc závažného se jim nedělo, ale jakmile ho potkaly, začaly si stěžovat na opotřebení ve svém stávajícím vztahu. A on v tom ucítil příležitost. Nechtěl je svést, ale chtěl je zachránit.

    On to myslel vážně. Záleželo mu na tom, aby jeho vyvolená byla spokojená, a byl by se pro ni rozkrájel. Jenže ona se s ním scházela i „vertikálně“, slibovala, že opustí svého partnera, ale nic se nedělo. On chtěl legální vztah, ne jen scházení se na zapřenou. Poznala jsem tak několik jeho známostí za sebou a pokaždé to samé.


     

    Zlom a terapie

     

    Zvenčí vypadal jako chlap k pohledání. Citlivý, galantní, s dobrou prací a vzděláním. Dlouho jsem mu „sebekrájení“ rozmlouvala, ale neviděl to. Stále se zajímal, co se děje u ní doma, jak trpí, jak je nespokojená. Nechtěl si připustit, že je jen využíván.

    Až když jeho čekání nebralo konce, začal chápat, že je ve hře něco jiného než záchrana jeho příští ženy. Poslední, i ty předchozí, ho jen využívaly. Seděly si doma v teple se svými partnery a on se sám doma trápil, jak moc ona trpí.

    Až v ten moment přišla na řadu terapie.


     

    Záchrana sebe sama

     

    Společně jsme odhalili, odkud jeho záchranářské myšlení pochází. Otrávené dětství, které mu způsobovala jeho egoistická a ovládající matka. Bloky, které v něm vytvořila, mu celý život komplikovaly vztahy. Celý život se ho snažila ovládat. A teď se na něj opět snažila přisát, když zůstala sama.

    Byla to náročná práce, ale podstatu pochopil. Srovnal si myšlení, vyrovnal se s toxicitou ve vztahu s matkou, bloky se uvolnily. Zachránil sám sebe. Přes zachraňování žen, které ho nepotřebovaly, se tak nevědomky snažil o záchranu svou.


     

    Důvěřujte svému „BLIKU“

     

    Pokud si i vy nesete bloky z dětství, které vám ovlivňují život, můžete je odhalit. Přestaňte zachraňovat druhé a pojďte zachránit sami sebe.

    Chcete pochopit, odkud pochází vaše problémy? Napište mi. Ráda vás provedu na vaší cestě.