Proč to mám zrovna já?
Pan Jiří přišel do poradny na doporučení jiného klienta a to v době po překonání těžké choroby. Medicína mu zachránila život.
V poradně tak hledal odpovědi na otázky, které si v podobné situaci klade zřejmě řada osob.
Pátral tedy po tom, proč tou skutečností musel procházet a také, zda je možné se vyhnout recidivě.
Odpověď není úplně jednoduchá ani univerzální. Každá nemoc má své příčiny a nuance podle konkrétního člověka.
Pojďme se na něho, Jiřího, podívat blíž.
Pan Jiří tedy přišel do poradny, protože nerozuměl tomu, proč zrovna on, trpí vážnou chorobou.
V jeho rodině se taková nemoc nevyskytovala, tak nechápal, proč se s ní má trápit. Vždyť je takový hodný člověk, který nikomu neubližoval ani neubližuje.
Podívejme se tedy na jeho život.
Pracovní život
Pan Jiří byl skromný snaživý pracovitý vzdělaný člověk. Byl i odborník ve svém oboru.
Ve svém zaměstnání zastával důležitou a dobře placenou pozici.
Dalo by se říci, že člověk na správném místě.
Se svou uzavřenější povahou nebyl vyhledávaným společníkem při podnikových setkáních, kde se ostatní zaměstnanci bavili a přátelili. On byl vždy tak trochu stranou zábavy. Ostatní ho měli tak trochu za suchara.
Firma kde pracoval byla velká korporace, kde jeho pozice mohla být trnem v oku pro některé pracovníky, kteří takovou pozici neměli.
On ale neubližoval ani takovým protivníkům, vždy se choval korektně i k nim.
Musel se hodně snažit, předkládat svou výjimečnost a odbornost a další dovednosti, aby v pravidelných intervalech uhájil svou dobrou pozici.
Sice mu to zase tolik práce nedalo, ale nervy to stálo. Jeden nikdy neví, že?
Osobní život
K tomu byl také zodpovědný otec rodiny, kde se staral, aby nikomu nic nechybělo.
Pokud nebylo vše podle jeho představ, hned zas byly nervy v aktivitě. Potom zase ten stres z toho, jak každá situace u některého člena rodiny dopadne.
Ten stres za druhé mu také neprospíval.
Hlavně nikomu a ničemu nepomáhal. Jen se ukládal.
A teď ho zaskočila ta naprosto nečekaná zpráva, těžká nemoc.
Chce přijít na to, kde se u něho ta choroba vzala.
Tak mu dáme resumé
Jiří žije celý svůj život ve stresu. I když si myslí, že ne, stále má svůj stres u sebe.
Je na něj tak zvyklý, že si naprosto neuvědomuje, že ho stále svírá.
Stresuje se za sebe i za blízké a nikomu to nic dobrého nepřináší.
Nepomůže to žádnému člověku ani situaci.
Potřebuje se naučit soustředit na sebe, na své myšlení, které mu bude ku prospěchu. Může se to takto naučit. Věk u toho nehraje žádnou roli.
Mate podobnou zkušenost? Napište mi